VLÁDU BAVÍ MONOPOLY

27.03.2013 13:39

VLÁDU BAVÍ MONOPOLY A POHRÁVÁ SI S TRHEM I OBČANY

27.03.2013, 13.39
V České republice se monopolům daří nejen v potravinářském průmyslu a telekomunikacích. Nekontrolované miliardy protečou i státem nastaveným a podporovaným systémem recyklačních poplatků. Věci veřejné upozorňují, že v tomto oboru není nastavené zdravé konkurenční prostředí a monopolní postavení triumvirátu firem, které trh s elektroodpadem ovládají, má nově posvětit i zákon.
 
„Růst cen elektroodpadu, který musí zpracovatelé nakupovat od provozovatelů kolektivních systémů a likvidace nezávislých zpracovatelů, to jsou výsledky monopolního postavení trojice hlavních hráčů na trhu se zpracováním elektroodpadu,“ uvádí Soňa Riedlová Puškašová, šéfka karlovarských VV. Týká se to firem ASEKOL, ELEKTROWIN a EKOLAMP, které byly původně založeny pouze jako provozovatelé kolektivních systémů a které ovládají od roku 2005 drtivou většinu trhu se sběrem, svozem a recyklací elektrozařízení. Na jejich účtech končí až 80% z minimálně 10 miliard korun vybraných od té doby od občanů na recyklačních poplatcích.
 
„Na vlastní recyklaci ale tyto firmy už minimálně dva roky nijak nepřispívají, naopak nutí zpracovatele si od nich elektroodpad k recyklaci kupovat. Navíc jsou osvobozeny od placení daní a některé z nich dokonce žádají i o evropské dotace. V současné době jejich dceřiné společnosti ovládají většinu tuzemského zpracovatelského trhu,“ upozorňuje na exkluzivní postavení monopolního triumvirátu Soňa Riedlová Puškašová.
 
Podle informací, které má šéfka regionálních VV k dispozici, tyto firmy podporují pouze určité zpracovatele s cílem dostat konkurenci z trhu. Vyšachované firmy poté skupují. To je případ firmy D+P REKONT, která působí v oblasti zpracování odpadů od roku 1994 a je vybavena jedním z nejmodernějších a nejefektivnějších recyklačních zařízení v Evropě. Vinou špatně nastavené legislativy v oblasti zpětného odběru elektrozařízení má ale nedostatek zakázek a z toho plynoucí potíže při splácení leasingu své technologie. Může tak levně „spadnout do klína“ právě někomu z okruhu zmíněných monopolistů. Nikdo jiný totiž už nechce v této republice do recyklačních firem investovat. Netržní prostředí znemožňuje těm podnikatelům, kteří nejsou na monopolisty navázáni, získávat z českého trhu vstupní surovinu.
 
„Ministerstvo životního prostředí chce tento pro stát nevýhodný systém ještě posvětit zákonem. V zákonu o zpětném odběru výrobků totiž navrhuje, že elektroodpad (a fotovoltaické panely) musí procházet jedině skrz vyvolenou skupinu firem a to navždy. Jako důvod ministerstvo uvádí, že chtějí získat bič na vymáhání oné zvýhodněné skupiny firem. Proč jim ale ministerstvo zároveň chce posílit pravomoci? Kdoz toho vlastně má zisk?,“ ptá se Riedlová Puškašová.
 
Podle jejího názoru je takový postup vlády v příkrém rozporu s jejím prohlášením o tom, že evropské environmentální předpisy budou do našich podmínek transponovány tak, aby neznevýhodňovaly podnikání v zemi. „Praxe je totiž taková, že vláda přijímá zákony ušité na míru úzkým lobbyistickým skupinám, které pošlapávají demokratické tržní principy. Nikdo nekontroluje, jak tyto firmy použijí prostředky vybrané od občanů, přitom jim ministerstvo životního prostředí na jejich fungování de facto udělilo monopol. Pak může dojít k situaci, kdy tyto v podstatě veřejné prostředky jsou údajně využívány na bombastické PR akce a sponzoringy, nesouvisející s původní činností státem zvýhodněných firem,“ dodává Soňa Riedlová Puškašová.